To, co se z počátku zdálo jako osamělý bombový útok (taková žel všední realita předměstí Bagdádu), se změnilo v 6 simultánních úderů v Paříži: 129 mrtvých, 352 zraněných a 99 lidí v kritickém stavu. Za útok v Bataclanu mluví lépe video. Ceterum autem censeo, IS esse delendam v lehké parafrázi na slavný výrok ... za mě znovu a zase, stejně jako před 11 měsíci.
Asi už se rozplynul obraz boje, umírání, sebevražedných atentátů a střelby ve "vzdálených" zemích - a jejich tisíce a tisíce mrtvých.
Už to nyní ani není alibisticky odůvodnitelné jako ojedinělá a přímá odveta za karikatury Charlie Hebdo.
Nýbrž jde o otevřený útok na náhodné civilní obyvatele. Zbabělý, zrádný a bezcitný. A v Evropě, kde jsme si na podobné měřítko násilí odvykli.
Můžu vyjádřit soucit a soutrast obyvatelům Paříže (což bych i tímto chtěl), ale čas na modlitby je pouze v oplakávání mrtvých a přání míru jsou přímo pasé. Můžeme si barvit ikony na sociálních sítích, vyjadřovat solidaritu, lásku a soustrast obětem na dálku — snad bychom se i měli jako jednotlivci takto spojit symbolicky — nicméně jsme ve válce, ať chceme nebo ne a týká se všech, včetně obyvatel ČR.
Bohužel se dají další podobné činy očekávat i do budoucna a obávám se, že nejen ve Francii a ve městěch hlavních hráčů boje proti Islámskému státu. Koneckonců, nyní již podporujeme zbraněmi a municí Kurdy, kdo říká, že si můžeme dovolit luxus cítit se výlučně a Praha je v absolutním bezpečí?
Boj s terorismem je pravděpodobně věčný a v rétorice boje proti němu je obsaženo množství patosu a nejspíše naivity v kontextu toho velkého globálního světa politiky a moci vs racionality jednotlivců, ale tato chiméra — nejspíše vytvořena nebo alespoň podpořena intervencemi západu na Blízkém východě, která otravuje mysl společnosti strachem a radikalizuje — sama nezmizí a je třeba jednat s plnou silou pozemního útoku spojenců, ať již s nebo bez podpory států regionu. A ani s porážkou IS nic neskončí, je to teprve začátek.